Prsten s umrlčí lebkou SS je jedním z nejvyhledávanějších sběratelských artefaktů Třetí říše. Jednalo se zprvu spíše o interní čestné vyznamenání Říšského vedoucího SS Heinricha Himmlera pro zasloužilé příslušníky elitních jednotek SS s členským číslem do 5 000. Později se z Prstenu s umrlčí lebkou SS stalo vyznamenání pro všechny Vedoucí SS (SS–Führer), kteří úspěšně absolvovali studium na elitních školách SS (SS-Führerschulen, případně SS-Junkerschulen). Prvních cca 25 prstenů bylo uděleno 24. 12. 1933 vysoce postaveným příslušníkům SS (v současné době je známý jediný exemplář nositele Franze Xavera Schwarze s datem 24. XII. 1933, který se nachází v české soukromé sbírce).

Franz Xaver Schwarz

K dalšímu masovějšímu udělení prstenů došlo během tzv. „Noci dlouhých nožů“ 30. 6. 1934. Velmi pravděpodobně byli tímto vyznamenáním oceněni samotní aktivní účastníci této krvavé akce proti čelním představitelům SA. Od roku 1938 byly prsteny udělovány pouze čtyřikrát do roka - 20. 4. (Hitlerovy narozeniny), 21. 6. (letní slunovrat), 9. 11. (výročí Mnichovského puče v roce 1923 a zároveň tzv. “Křišťálová noc”) a 21. 12. (zimní slunovrat). Tomu odpovídají samozřejmě i rytiny na vnitřní straně prstenů. Výrobcem prstenů byla jediná firma, a to Otto & Karolina Gahr, München. Před rokem 1938 se na prstenech vzácně vyskytují i jiná data (30. 1. - Hitler říšským kancléřem a 7. 3. - obsazení demilitarizovaného Porýní).

(more…)

Post tags:

Zlatý čestný odznak HJ (Hitlerjugend) založil cca v srpnu 1934 Říšský vedoucí mládeže Baldur von Schirach. O přesném datu založení panují neshody. Podnětem se stal Říšský den mládeže 2. října 1932 v Postupimi. Členové HJ, BDM (Bund Deutscher Mädel) a DJ (Deutsches Jungvolk), kteří byli již před tímto datem v některé z těchto organizací, měli obdržet zvláštní odznak jako označení „Staré gardy“.  V roce 1941 byly vydány rozšířené podmínky pro udělení pro znovu začleněná a obsazená území. Ty upravovaly nároky pro krajanskou mládež („Volksdeutsche Jugendliche“) z odpovídajících mládežnických organizací na připojených příp. obsazených územích. Odznak byl udělen v počtu cca 120.000 – 130.000 kusů. Odznaky byly s ohledem na aktivní styl života nositelů často ztráceny a byly nahrazovány druhotnými kusy, které měly na reversu vyraženo písmeno „B“. Od roku 1939 byly z tohoto důvodu odznaky opatřeny pojistkou závěru jehly. Pořízení náhradního kusu bylo na vlastní náklady. Odznak byl udělován v letech 1934 – 1943. (more…)

Post tags:

Na řadě německých odznaků a vyznamenání z období 1933 - 1945 najdeme zkratky a čísla, jimiž jednotlivé firmy označovaly své výrobky. Následuje přehled zkratek, kódů a jejich rozluštění:

Přehled 1 - Zkratky a loga výrobců

A (také 1,2,3,4,A,A1,A2,A3,A4)- F. W. Assmann & Söhne, Lüdenscheid (různá čísla ve spojení se značkou “A” jsou čísla odlévacích kokil u odlévaných odznaků)

AS (v trojúhelníku) - v některé odborné literatuře značka publikována jako “výrobce neznámý”, jde však bez pochyby o logo firmy Adolf Scholze, Grünwald (Grünwald je německý název Mšena nad Nisou, části Jablonce nad Nisou, kde byl učiněn hromadný nález výrobních polotovarů odznaků s touto značkou)

A.S. - Adolf Scholze, Grünwald

A.G.M.u.K. Gablonz - Arbeitsgemeinschaft Metall und Kunststoff, Gablonz an der Neiße (more…)

Post tags:

Tento článek přináší přehled o jednotlivých značeních Sportovních / Branných odznaků SA a poznámky k jejich číslování.

Sportovní odznak SA

1. typ odznaku (na reversu výrobní firma + nápis „Eigentum d. Chefs. d. Ausbildungswesens“)

Vyráběn od března 1934 do ledna 1935. Matriční čísla dosahují do cca 234.000.

Na reversu najdeme tyto výrobní značky:

1. L. Christian Lauer, Nürnberg (s matričním číslem)
2. E. Schneider, Lüdenscheid (s matričním číslem)
3. Bonner Kunstabzeichen Bedarf, Bonn/RH (s matričním číslem) (more…)

Post tags:

Na tomto místě najdete seznam známých členských čísel NSDAP, která korespondují s čísly Zlatých stranických odznaků NSDAP. Seznam je průběžně aktualizován po zjištění dalších nositelů.

Odkaz ke stažení seznamu: zlaty-clensky-odznak-nsdap-znami-nositele

Post tags:

Organizace BDM

Svaz německých dívek (Bund Deutscher Mädel – BDM) byl mládežnická organizace pro dívčí mládež nacistického Německa, ve které byly organizovány dívky ve věku 13 až 18 let. Před členstvím v BDM byly dívky organizovány v JM (Jungmädelbund), a to ve věku 10 – 13 let. BDM byl dívčím protikladem k Hitlerově mládeži (HJ – Hitlerjugend) pro chlapeckou mládež. Počátky BDM sahají až do roku 1923, kdy se dívky v rámci NSDAP sdružovaly do dívčích skupin. V červnu 1930 byly tyto skupiny sjednoceny do nově vzniklého BDM. V roce 1931 byl BDM začleněn do HJ. 17. června 1933 byly veškeré ostatní mládežnické organizace zakázány nebo přetvořeny a včleněny do HJ.

Náborový plakát do HJ pro dívky

1. prosince 1936 se členství v rámci „Zákona o Hitlerově mládeži” stalo povinným. Vedení BDM a JM spadalo do kompetence Říšské referentky (Reichsreferentin). Tou byla v období 1930 – 1937 Trude Mohrová, v letech 1937 – 1945 Jutta Rüdigerová. Cílem Svazu německých dívek byla tělesná a ideová výchova ve smyslu nacionálně socialistické ideologie, stejně jako výchova k vedení domácnosti. (more…)

Post tags:

Mezi českými sběrateli došlo u tohoto odznaku k obecnému vžití názvu „Tankový odznak“ nebo hovorově „Tankán“. Přesnější překlad názvu odznaku je však Odznak pro posádky bojových obrněných vozidel, neboť jak uvidíme v následujícím textu, jeho udělování nebylo striktně omezeno na posádky tanků.

***

13. července 1921 založil ministr Říšské obrany (Reichswehru) „v upomínku na zásluhy mírovou smlouvou rozpuštěných jednotek bojových vozidel (tanků)“ pro bývalé osádky německých bojových vozidel (německých tanků A7V a britských kořistních tanků) Odznak bojových vozidel (Kampfwagen-Abzeichen).

Německý tank A7V

(more…)

Post tags:

Říšský ministr pro letectví založil 19. ledna 1935 Odznak pro palubní střelce (Fliegerschützenabzeichen). Mohl být udělen palubním střelcům, kteří absolvovali ukončený výcvik pro palubní střelce dle platných výcvikových stanov. Mohl být však rovněž udělen palubním radistům a mechanikům. Stejně tak byl určen pro vojáky a úředníky, kteří již Odznak pro palubní střelce obdrželi během 1. světové války a stále byli ještě povinni vykonávat služební lety.

Dle nových podmínek pro udělení z 26. března 1936 mohl být odznak udělen vojákům, záložnímu personálu, úředníkům a inženýrům s odpovídajícím výcvikem.

8. června 1939 byl tento, stejně jako ostatní výkonnostní odznaky Luftwaffe přejmenován z Vojenského odznaku pro palubní střelce (Militärfliegerschützenabzeichen) na Odznak pro palubní střelce Luftwaffe (Luftwaffenfliegerschützenabzeichen). (more…)

Post tags:

***

Odznak za zranění pro německé dobrovolníky ve španělském boji za svobodu (Verwundeten-Abzeichen für deutsche freiwillige im spanischen Freiheitskampf

Výnosem Vůdce a říšského kancléře z 22. května 1939 byl založen Odznak za zranění (Verwundeten-Abzeichen, dále jen VWA). Toto založení navázalo na tradici - 3. března 1918 byl založen Odznak za zranění pro armádu a koloniální jednotky, 24. června 1918 pro Císařské námořnictvo. Byl nošen na hrudi jako vyznamenání.

Výnos z 22. května 1939 měl následující znění:

„§1: Jako čestný upomínkový odznak pro ty německé dobrovolníky, kteří utrpěli zranění vlivem nepřátelských bojových prostředků  při potlačení bolševismu při španělském boji za svobodu 1936 / 1939 jako příslušníci Legie Condor nebo ve spolupráci s jejím nasazením, stejně jako příslušníci Německého válečného loďstva (Kriegsmarine), účastnícího se bojových operací ve španělských vodách, zakládám Odznak za zranění. (more…)

Post tags:

Problematika vyznamenávání aktivních občanů Protektorátu Čechy a Morava byla v Říši několikrát projednávána. Již r. 1941 měl prezident Hácha naznačit u příležitosti zrušení stanného práva R. Heydrichem možnost ocenění věrnosti Říši. Tento návrh projednával údajně K.H. Frank s Hitlerem, který jej rázně zamítl z poukazem na 1. sv. válku, kdy Češi zradili Rakousko-Uherskou říši. Návrh se opět objevil v situační zprávě R. Heydricha stranickému vedení v Berlíně č. 79 z 18. 5. 1942. V dopise Bormannovi zdůraznil, že je proti zřizování nějakého řádu pro občany Protektorátu, neboť tím by se Protektorátu přiznala jistá samostatnost. Zmínil však alternativu udělit některé německé vyznamenání s následnou možností německého státního občanství.

Přesto v dalších letech, pod vlivem porážek Německa na všech frontách, se již objevuje nutnost ocenit uvědomělé loajální Čechy a zejména členy protektorátní vlády a posílit tak klesajícího ducha a víru v konečné vítězství Říše. Proto výnosem z 4. 6. 1944 zakládá státní ministr Karl Hermann Frank vyznamenání pro příslušníky Protektorátu, kteří příkladně prokázali svůj smysl pro povinnost v oblasti průmyslu, zemědělství, techniky nebo kultury i svoji neustálou připravenost k nasazení pro Říši. Vyznamenání neslo název „Der Ehrenschild des Protektorates Böhmen und Mähren mit dem Herzog-Wenzel-Adler“ (“Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí Svatováclavskou“) (často je užíván zkrácený název „Svatováclavská orlice“). (more…)

Post tags:
Newer Posts »