Boj německé Branné moci proti Sovětskému svazu poprvé ukázal novou formu střetnutí s protivníkem – boj proti partyzánům. V dřívějších bojích se sice objevili Guerillas nebo Franctireurs, ale skrytý boj proti protivníkovi ve velkém měřítku se poprvé objevil až na východní frontě. Způsob boje partyzánů byl nový jen pro německé vojáky, ne však pro sovětské bojovníky, v jejichž historii bylo partyzánství na velkém zřeteli již od občanské války. Přípravy na partyzánský boj byly v Sovětském svazu obvyklé odjakživa, ale teprve nasazení proti německým okupantům zformovalo partyzánský boj v sice ne rozhodující, ale přesto velmi významnou zbraň. Je však třeba dodat, že partyzáni významně bojovali proti němcům také na Balkáně – v Jugoslávii a v posledních fázích války rovněž v Itálii a Francii.

Tyto události vedly k založení Odznaku za boj proti partyzánům. Zatímco v sovětské terminologii byl, resp. je, pojem „partyzán“ pozitivní, vydal Reichsführer-SS na podzim 1942 nařízení, podle kterého musel být místo termínu „partyzán“ zaveden pojem „bandita“. U nás užívaný překlad názvu odznaku, který je použit i v tomto článku, tedy není přesný a používá Himmlerem zamítnutý pojem „partyzán“. Dne 29. ledna 1944 založil „Vůdce“ Odznak za boj proti partyzánům. Text zakládajícího výnosu následuje v plném znění: (more…)

Poté, co Luftwaffe sestavila pod tíhou situace na východní frontě svoje polní jednotky, tzn. musela s přibývající intenzitou zasahovat do pozemních operací, bylo nasnadě založení bojového odznaku pro tyto jednotky.

Založení provedl říšský ministr pro letectví a vrchní velitel Luftwaffe výnosem o následujícím znění:

„S ohledem na skutečnost, že druh boje na jednotlivých frontách s přibývající měrou vyžaduje aktivní podíl všech zbraní Luftwaffe na pozemních vojenských akcích, povoluji zavedení výše vyobrazeného „Odznaku za pozemní boj Luftwaffe“ jakožto viditelného znamení uznání za osvědčení se při frontovém nasazení v oblasti pozemního boje.

Udílení Odznaku za pozemní boj bude realizováno podle přiložených Podmínek pro udělení. Udělení „honoris causa“ výslovně vylučuji. Přesným dodržováním podmínek pro udělení pověřuji kompetentní velitele.“

Téhož dne datované podmínky pro udělení jsou velice obsáhlé a jsou rozděleny na 3 kapitoly (I. Podmínky pro udělení, II. Návrh na udělování a III. Všeobecné). Z historického hlediska je zajímavá především kapitola, z níž odstavce 1 a 2 jsou následně citovány v plném znění: (more…)