***

Odznak za zranění pro německé dobrovolníky ve španělském boji za svobodu (Verwundeten-Abzeichen für deutsche freiwillige im spanischen Freiheitskampf

Výnosem Vůdce a říšského kancléře z 22. května 1939 byl založen Odznak za zranění (Verwundeten-Abzeichen, dále jen VWA). Toto založení navázalo na tradici - 3. března 1918 byl založen Odznak za zranění pro armádu a koloniální jednotky, 24. června 1918 pro Císařské námořnictvo. Byl nošen na hrudi jako vyznamenání.

Výnos z 22. května 1939 měl následující znění:

„§1: Jako čestný upomínkový odznak pro ty německé dobrovolníky, kteří utrpěli zranění vlivem nepřátelských bojových prostředků  při potlačení bolševismu při španělském boji za svobodu 1936 / 1939 jako příslušníci Legie Condor nebo ve spolupráci s jejím nasazením, stejně jako příslušníci Německého válečného loďstva (Kriegsmarine), účastnícího se bojových operací ve španělských vodách, zakládám Odznak za zranění. (more…)

Post tags:

Boj německé Branné moci proti Sovětskému svazu poprvé ukázal novou formu střetnutí s protivníkem – boj proti partyzánům. V dřívějších bojích se sice objevili Guerillas nebo Franctireurs, ale skrytý boj proti protivníkovi ve velkém měřítku se poprvé objevil až na východní frontě. Způsob boje partyzánů byl nový jen pro německé vojáky, ne však pro sovětské bojovníky, v jejichž historii bylo partyzánství na velkém zřeteli již od občanské války. Přípravy na partyzánský boj byly v Sovětském svazu obvyklé odjakživa, ale teprve nasazení proti německým okupantům zformovalo partyzánský boj v sice ne rozhodující, ale přesto velmi významnou zbraň. Je však třeba dodat, že partyzáni významně bojovali proti němcům také na Balkáně – v Jugoslávii a v posledních fázích války rovněž v Itálii a Francii.

Tyto události vedly k založení Odznaku za boj proti partyzánům. Zatímco v sovětské terminologii byl, resp. je, pojem „partyzán“ pozitivní, vydal Reichsführer-SS na podzim 1942 nařízení, podle kterého musel být místo termínu „partyzán“ zaveden pojem „bandita“. U nás užívaný překlad názvu odznaku, který je použit i v tomto článku, tedy není přesný a používá Himmlerem zamítnutý pojem „partyzán“. Dne 29. ledna 1944 založil „Vůdce“ Odznak za boj proti partyzánům. Text zakládajícího výnosu následuje v plném znění: (more…)

Post tags:

Štít Narvik (Narvikschild)

03rd November 2008

Jako první z rukávových štítů založil Vůdce a vrchní velitel Wehrmachtu rukávový štít Narvik. V článku „1“ výnosu o zřízení štítu je napsáno následující:

„V upomínku na hrdinný boj, který v Narviku vítězně svedly v pravém bratrství ve zbrani bojující jednotky pozemní armády, námořnictva a letectva, zakládám Štít Narvik.“

Poté co 28. 3. 1940 podnikli spojenci opatření proti transportům železné rudy ze Švédska a Norska do Německa, přikročilo Německo 9. 4. 1940 k protiúderu s cílem obsadit Dánsko a Norsko (operace Weserübung). Tohoto dne vplula do Ofotfjordu německá eskadra deseti torpédoborců pod velením komodora Friedricha Bonteho. Na palubách lodí bylo přibližně 1.900 mužů 139. horského pluku pod velením generála Eduarda Dietla, kteří obsadili město Narvik. V následujících dnech byla tato eskadra napadena pěti britskými torpédoborci a utrpěla zdrcující ztráty. Posádky zničených a poškozených německých lodí posílily pěchotu generála Dietla, která byla právě napadena. 28. 4. 1940 obsadily britské síly Narvik, aby jej po německých protiútocích, skoro zcela zničeny, 8. 6. 1940 opět vyklidily. (more…)

Post tags:

Zatímco založení (1813) popř. jednotlivá obnovení (1870 a 1914) Železného kříže (dále jen EK – Eisernes Kreuz) se týkala čistě pruského vyznamenání, výnosem z 1. září 1939 bylo založeno staronové vyznamenání pro celé Německo. Rovněž se poprvé v r. 1939 hovoří v úvodu výnosu Adolfa Hitlera o obnovení EK o tomto vyznamenání jako o „řádu“ („Poté, co jsem se rozhodl povolat německý národ do zbraně proti hrozícím útokům, obnovuji v upomínku statečných bojů, které prodělali synové Německa na obranu své vlasti v dřívějších velkých válkách, Řád Železného kříže.“. V roce 1940 byl pojem „řád“ převzat do celého znění výnosu. Avšak i poté bylo označení často omezeno pouze na „Železný kříž“.

Další změna vyplynula ze snah o zachování celoněmeckého charakteru vyznamenání, kterého EK dosáhl za 1. světové války, kdy vrchním velitelem říšské armády byl právě pruský král Vilém II. Stuha doposud pouze v pruských barvách (černá a bílá) byla pro zdůraznění celostátního charakteru doplněna širokým středovým červeným pruhem. (more…)

Post tags:

Tzv. Řád Válečného záslužného kříže (Der Orden des Kriegsverdienstkreuzes) – dále jen VZK byl založen výnosem říšského kancléře A. Hitlera ze dne 18. 10. 1939. Účel jeho vzniku je nejlépe patrný z výňatku z tohoto výnosu: „Jako symbol uznání za zásluhy v nám vnucené válce, které nemohou být oceněny Železným křížem, zakládám Řád Válečného záslužného kříže.“ Svými třídami a barvami stuhy se opíralo toto vyznamenání o Železný kříž. (more…)

Post tags:

Během prvního podzimu a zimy ruského polního tažení byli němečtí řidiči na tamních pověstných nezpevněných komunikacích konfrontováni se značnými obtížemi. S cílem vyjádřit uznání vojenským řidičům za jejich výkony v nejtěžších podmínkách byl výnosem Adolfa Hitlera ze dne 23. 10. 1942 založen Odznak pro osvědčené řidiče. Byl oceněním za válečné nasazení pro zvláště schopné řidiče, a to ve třech třídách – ve zlatě, stříbře a bronzu. (more…)

Post tags:

V roce 1941, jak se postupně válka protahovala a probíhající boje byly stále těžší, začal se na frontách projevovat nedostatek vyššího druhu vyznamenání, a to zejména pro vojáky, kteří již byli za svoje skvělé výkony v boji vyznamenáni Železným křížem 1. třídy a nadále prokazovali svoji statečnost před nepřítelem, avšak tyto jejich hrdinské činy ještě nesplňovaly předpoklady pro udělení nejvyššího vyznamenání Rytířského kříže Železného kříže. Za účelem vyznamenat i tyto výjimečné vojáky byl vrchním velitelem Wehrmachtu založen 28. 9. 1941 tzv. Válečný řád Německého kříže (Der Kriegsorden des Deutschen Kreuzes). (more…)

Post tags:

Německé vojenské síly docílily v r. 1941 po začátku východního tažení (22. 6. 1941, plán „Barbarossa“) velkých úspěchů a způsobily Sovětům značné ztráty. V polovině listopadu se však nedlážděné ruské komunikace proměnily v husté bahno, které mělo za následek časté poruchy strojů a na počátku prosince 1941 se útok Wehrmachtu díky mrazivému počasí a nedostatkům v zimní výstroji zastavil. Němci utrpěli díky těmto okolnostem těžké ztráty na lidech i materiálu a byli donuceni k pomalému ústupu. Tato krize byla překonána až v březnu 1942. (more…)

Post tags:

K založení tohoto štítu vedly stále těžší a kritičtější boje na východní frontě. V takzvaném děmjanském kotli či kapse byl od 8. února 1942 uzavřen II. armádní sbor, kterému velel generál pěchoty Walter Graf Brockdorff-Ahlefeldt. Se svými divizemi – 12. 32. a 123. pěchotní divizí, a dále s jemu podřízenými 30. a 290. pěchotní a 3. SS tankovou divizí „Totenkopf“ zde bojoval proti velké převaze tvrdého a statečného protivníka. Při průměrné teplotě –40°C bránilo asi 96.000 vojáků frontovou linii o délce asi 300 km. Hitler chtěl jednotky za každou cenu v tomto prostoru zachovat, a tak nařídil zásobování obklíčených vojsk letecky. Díky úspěšnému leteckému mostu se zásobování podařilo zvládat. Bylo dopraveno přes 65 000 tun zásob a 30 000 vojáků a více než 25 000 zraněných a mrtvých evakuováno. Byl to první letecký most takovéhoto rozsahu - dokázal udržet vojsko v bojovém stavu až do května 1942, kdy německý protiútok otevřel obklíčenému vojsku cestu ven. (more…)

Post tags: