Německé vojenské síly docílily v r. 1941 po začátku východního tažení (22. 6. 1941, plán „Barbarossa“) velkých úspěchů a způsobily Sovětům značné ztráty. V polovině listopadu se však nedlážděné ruské komunikace proměnily v husté bahno, které mělo za následek časté poruchy strojů a na počátku prosince 1941 se útok Wehrmachtu díky mrazivému počasí a nedostatkům v zimní výstroji zastavil. Němci utrpěli díky těmto okolnostem těžké ztráty na lidech i materiálu a byli donuceni k pomalému ústupu. Tato krize byla překonána až v březnu 1942.

S cílem vyjádřit německým frontovým vojákům uznání za zásluhy na východní frontě v tomto těžkém období založil Adolf Hitler výnosem z 26. 6. 1942 medaili Winterschlacht im Osten 1941/1942 (Ostmedaille), tedy Medaili za zimní bitvu na východě 1941/1942 (nebo také tzv. Východní medaili), mezi vojáky posléze přezdívanou „Zmrzlé maso“. Zde je přesné znění zakládacího výnosu:

„In Würdigung des heldenhaften Einsatzes gegen den bolschewistischen Feind während des Winters 1941/42 stifte ich die Medaille für die „Winterschlacht im Osten 1941/42 (Ostmedaille)“ (tj. „Jako výraz ocenění hrdinného nasazení proti bolševistickému nepříteli během zimy 1941/1942 zakládám Medaili za zimní bitvu na východě 1941/1942 (Východní medaili)“).

Medaile byla oceněním za osvědčení se v boji proti nepříteli a ruské zimě v období mezi 15. 11. 1941 a 15. 4. 1942.

Soutěž o vítězný výtvarný návrh vyhlásil sám Adolf Hitler, ani jeden z 96 předložených návrhů vynikajících německých výtvarníků však neodpovídal jeho představám. Kanceláří pro vyznamenání (Ordenskanzlei) byl tedy následně pověřen předložením návrhů „válečný zpravodaj LAH“ (Leibstandarte Adolf Hitler) Ernst Krause. Ten byl ve svých 22 letech nejmladším účastníkem Velké německé kulturní výstavy v r. 1942, na které uchvátil Hitlera jeho skupinový obraz „Držitelé Rytířského kříže z LAH“. Na základě nejrychleji vytvořených návrhů, které kdy byly Hitlerovi předloženy, byl Ernst Krause pověřen vytvořením medaile.

Předpoklady pro udělení

Dokument OKW o udělení Východní medaile určoval mj., že kromě příslušníků německého Wehrmachtu může být udělena i vojákům zahraničních spojeneckých armád a dobrovolníkům z osvobozených východních území. Ustanovením z 29. 9. 1942 byl okruh osob oprávněných nosit Východní medaili rozšířen i mimo Wehrmacht, např. na ženy nebo zaměstnance některých firem. Medaile mohla být udělena také padlým in memoriam či vojákům, kteří se dostali ne z vlastní viny do zajetí.

Medaile byla udělována za:

1) minimálně 14-ti denní účast na bojích (pro letecký personál Luftwaffe 30 bojových letů)

2) zranění nebo omrzlinu, za které již byl udělen Odznak za zranění

3) osvědčení se v jiném (nebojovém) nepřerušeném nasazení o délce 60-ti dnů

Ke splnění jedné z těchto podmínek muselo dojít ve výše zmíněném rozmezí od 15. 11. 1941 do 14. 4. 1942 východně od sektoru „Ostland“ (pobaltské země a části Běloruska) a Ukrajiny nebo východně od finsko-ruské hranice z r. 1940.

Zpočátku se okolo propůjčování medaile vyskytovaly chybné interpretace podmínek pro udělení, proto muselo OKW (Vrchní velení Wehrmachtu) proti neoprávněnému udělování opakovaně zasahovat. Byla zdůrazněna především výše zmíněná podmínka č. 3 s odkazem na to, že medaile nesmí být propůjčena, pokud bylo 60-ti denní nasazení přerušeno dovolenou nebo služební cestou. Udělování Východní medaile bylo nakonec prodlouženo a konečný termín byl stanoven na 15. 10. 1944.

V případě smrti vyznamenaného byla medaile i s udílecím dekretem zaslána nejbližším příbuzným.

Výtvarné zpracování

Východní medaile je kulatá, s asi 1,5 až 2 mm širokým postříbřeným okrajem. Uprostřed je tmavě tónovaná a zepředu hluboko vyražená.

Avers: Na hladké ploše se uprostřed nachází stylizovaná orlice s doprava otočenou hlavou a svěšenými křídly, která drží v pařátech narovno stojící hákový kříž, za nímž leží vavřínová větev. Nahoře leží stříbrná helma, překrývající granát s rukojetí.

Z počátků udílení Východní medaile pocházejí i vzácné exempláře s bíle lakovanou helmou.

Revers: Zadní strana je vypouklá. Helma a granát jsou situovány identicky. V centru medaile se nachází na hladkém pozadí nápis „WINTERSCHLACHT / IM OSTEN / 1941/42“. Pod ním leží zkřížený meč a vavřínová větev.

Stužková miniatura

Stuha: Protože rozjetí výroby medaile si vyžádalo určitý čas, (dostatek medailí pro udělování byl až v polovině r. 1943), byla udělována od poloviny srpna 1942 pouze stuha, jejíž výtvarné zpracování je následující: široký červený pruh, úzký bílý pruh, o něco širší černý pruh, úzký bílý pruh, široký červený pruh. Barvy stuhy byly kromě národní trikolóry interpretovány také takto: červená symbolizovala krev, bílá sníh a černá smutek nad padlými. Sarkastická interpretace frontových vojáků byla však poněkud jiná: černá – rozjezdová dráha, bílá – sníh a červená – Rudá armáda všude kolem.

Materiál: Medaile je vyrobena ze zinku, na kroužku je (ale ne u všech exemplářů) vyraženo číslo výrobce. S postupující válkou byly zjednodušovány výrobní postupy, kusy vyráběné od září 1944 byly odlévané a postrádaly již černění a stříbření.

Miniatura 9 mm

Miniatury: 9 a 16 mm na špendlíku

Sáček: Medaile byla předávána v papírovém sáčku opatřeným na přední straně názvem medaile.

K medaili byl předáván udílecí dekret.

Große Ordensspange

Provlečení stuhy

Feldspange

Způsob nošení: Východní medaile mohla být nošena (kromě umístění na levé horní části uniformy při slavnostních příležitostech samostatně či ve sponě s jinými medailemi - tzv. Große Ordensspange) stejně jako např. Železný kříž 2. tř. či Záslužný kříž 2. tř. ve formě stuhy provlečené knoflíkovou dírkou uniformy nebo jako stužka na malé sponě nad levou kapsou (tzv. Feldspange).

Post tags:

No Comments

No comments yet.

RSS feed for comments on this post.

Sorry, the comment form is closed at this time.