Jako první z rukávových štítů založil Vůdce a vrchní velitel Wehrmachtu rukávový štít Narvik. V článku „1“ výnosu o zřízení štítu je napsáno následující:

„V upomínku na hrdinný boj, který v Narviku vítězně svedly v pravém bratrství ve zbrani bojující jednotky pozemní armády, námořnictva a letectva, zakládám Štít Narvik.“

Poté co 28. 3. 1940 podnikli spojenci opatření proti transportům železné rudy ze Švédska a Norska do Německa, přikročilo Německo 9. 4. 1940 k protiúderu s cílem obsadit Dánsko a Norsko (operace Weserübung). Tohoto dne vplula do Ofotfjordu německá eskadra deseti torpédoborců pod velením komodora Friedricha Bonteho. Na palubách lodí bylo přibližně 1.900 mužů 139. horského pluku pod velením generála Eduarda Dietla, kteří obsadili město Narvik. V následujících dnech byla tato eskadra napadena pěti britskými torpédoborci a utrpěla zdrcující ztráty. Posádky zničených a poškozených německých lodí posílily pěchotu generála Dietla, která byla právě napadena. 28. 4. 1940 obsadily britské síly Narvik, aby jej po německých protiútocích, skoro zcela zničeny, 8. 6. 1940 opět vyklidily.

Předpoklady pro udělení

Článek „3“ výnosu o zřízení Štítu Narvik zní:

„Štít Narvik bude udělen všem příslušníkům Wehrmachtu, kteří se čestně podíleli na vylodění v Narviku či na bojích Skupiny Narvik. Udělení provede z mého pověření vrchní velitel skupiny Narvik, generál horských jednotek Dietl“. Okruh nositelů byl tedy vymezen pouze na bojovníky o Narvik. „Bojovníkem o Narvik je jen ten, kdo byl v době od 9. 4. do 9. 6. 1940 24.00 hod. pod velením vrchního velitele Skupiny Narvik nasazen pro účel boje, průzkumu nebo zásobování v bojové oblasti mezi Riksgränsen – Oalge Paβ – Gratangsbotn včetně – Ofocen – východní okraj Skjomenu – Norddalen nebo ve vzduchu nad tímto prostorem.“

Návrhy na udělení (lhůta byla opakovaně prodlužována) musely být podány k 31. lednu 1942.

Štít ve zlatě (podkladová látka tmavě modrá) obdrželi příslušníci Kriegsmarine, štít ve stříbře pak příslušníci pozemní armády (podkladová látka v polní šedi) a Luftwaffe (podkladová látka šedomodrá).

Obstarávání Štítů Narvik činilo značné obtíže. Proto požádaly 21. 11. 1940 horské jednotky o zaslání 10.000 kusů štítu ve stříbře, ty však nedorazily ještě 15. 3. 1941. Příčinou bylo, že vyznamenání byla šest týdnů uložena na zamrzlém parníku ve štětínském přístavu. Poté co Hitler 21. 3. 1941 osobně udělil štít Narvik generálu horských jednotek Dietlovi, bylo k 15. 6. 1941 uděleno:

Pozemní armáda

2. horská divize – 206 ks

3. horská divize – 2338 ks

ostatní jednotky pozemní armády – 59 ks

padlí – 152 ks

———————————

2.755 ks

Kriegsmarine

osádky torpédoborců – 2621 ks

ostatní příslušníci námořnictva – 115 ks

obchodní loďstvo (Handelsmarine) – 442 ks

padlí z Kriegsmarine – 411 ks

padlí z obchodního loďstva – 22 ks

———————————–

3.661 ks

Luftwaffe

létající personál – 1.309 ks

výsadkáři – 756 ks

padlí a pohřešovaní – 96 ks

———————-

2.161 ks

Celkem bylo tedy uděleno 8.577 ks Štítu Narvik. K tomuto počtu přibyl ještě nepatrný počet dodatečných udělení.

Výtvarné zpracování

Autorem výtvarného návrhu štítu je profesor Richard Klein z Mnichova.

Avers: V zapuštěné části štítu se v samostatném horním poli nachází nápis „NARVIK“ a pod ním ve větším poli letopočet „19 / 40“. Dvojčíslí letopočtu jsou rozdělena horskou protěží (symbolem pro pozemní armádu – horské jednotky generála Dietla), o něco níže se pak nachází překřížená kotva s kusem lana (symbol pro námořnictvo) a dvojlistá vrtule (symbol pro letectvo). V horní části štítu sedí orlice se svěšenými křídly, držící v pařátech v dubovém věnci umístěný hákový kříž v poloze na celém spodním ramenu.

Revers: Bez výtvarného zpracování. V zadní části se nacházejí tři nebo čtyři sponky pro připevnění na v příslušných místech provrtanou kovovou destičku, mezi níž a štít byla umístěna látka v příslušném odstínu a na závěr celý revers přelepen opět látkou, koženkou nebo papírem.

Materiál: Štít byl ražen pouze v duté podobě ze zinkového, cupalového, velmi vzácně i tombakového plechu, který byl následně pozlacen či postříbřen.

Miniatury: 9 a 16 mm na vodorovném špendlíku

Ke Štítu Narvik byl předáván udílecí dekret.

Způsob nošení: Jako všechny rukávové štíty byl i Štít Narvik nošen přišitý v horní části levého rukávu uniformy.